Miroslav KUBÍČEK

* 1. 10. 1934, Dolní Město u Světlé nad Sázavou

Zdroj: M. Kubíček ml.

Zdroj: M. Kubíček ml.

Ve své rodné obci na Vysočině žil do dvanácti let, poté se s rodiči přestěhoval na Jesenicko. Obě krajiny Kubíčka ovlivňují v celé jeho tvorbě. Maturoval na jesenickém gymnáziu a poté studoval na FF UP obor český jazyk a literatura. Zde ho formovala nejen charismatická osobnost Oldřicha Králíka, ale taktéž přátelství se studijními kolegy Jiřím Pištorou a Radoslavem Lošťákem. Od roku 1960 učil na Střední zemědělské technické škole v Šumperku a v roce 1963 mu vyšel debut Dny sluncí. Přispíval do časopisů Červený květ, Plamen, Host do domu aj. a kriticky se vyjadřoval k politickému dění (zvláště v okresních novinách Naše slovo, v Červeném květu aj.). To mělo po roce 1970 za následek ztrátu zaměstnání, publikační zákaz a během normalizace byl veden jako osoba nepřátelská komunistickému režimu. Po roce 1989 se opět mohl věnovat pedagogické činnosti a stal se ředitelem Střední zdravotnické školy v Šumperku. Do literatury se Kubíček vrátil až v roce 1992, a to Jesenickými pohádkami a pověstmi, výbor z poezie z doby publikačního zákazu spolu s novými verši vyšel pod názvem Průzračnost.

Debut Dny sluncí je především sbírkou křehké milostné lyriky na pozadí lyriky přírodní, avšak nutno podtrhnout, že u Kubíčka je obtížné rozhodnout, která z těchto dvou složek je dominantní, neboť láska a příroda jdou v Kubíčkově tvorbě ruku v ruce v citlivé harmonii. Příroda je však nejen prostorem k prožívání lásky, je i místem osamocených toulek lyrického subjektu, jenž ctí zemi, souzní s přírodou a vnímá ji všemi smysly. Významnou roli hrají taktéž živly: „Žiji tak blízko živlů! / Jsem s živly ve svém živlu.“ (Dny sluncí: Živly, s. 28). Mezi vydáním první a druhé sbírky uplynulo pětatřicet let. Druhá sbírka s názvem Průzračnost vznikla jako výbor z rukopisů básní z let 1970–1997. Některé verše již naznačují cestu, po níž se Kubíček vydává až do současnosti. Je to hra s mateřským jazykem, což Kubíček podtrhl volbou názvu Lesy jazyčné – takto pojmenovaná sbírka však nemohla být  čase svého vzniku vydána. Po letech se z ní mnohé básně ocitly v Průzračnosti. Motiv z původního titulu obsahuje báseň Naděje: „do jazyčných lesů / stále víc se vracím / utichá útrapa / na jeleních loučkách / na srstnatém mechu // když se slovo ztratí / sezobou ho ptáci“ (Průzračnost: Naděje, s. 45). V Průzračnosti je zřetelný akcent na formální vytříbenost básní a také experimentování s různými formami – například oddíl Japonerie je inspirován žánrovými formami haiku a tanka. Obsahově se však Kubíčkovy básně od japonské tradice odchylují, neboť mimo přírodních motivů často reflektují i problematiku osobní. Kubíčkovo veršové cizelérství se projevuje mj. důrazem na libozvučnost slovních spojení. Například báseň Podzimní se k Verlainově Písni podzimní hlásí nejen svým názvem, ale i pečlivým výběrem hlásek: „ztichlými místy listy zní / štíhlými dýmy vítr mísí / v mincířích listí stíny visí / tlí hlíny hlíny tlí / i mírný splín chvíli dlí“ (Průzračnost: Podzimní, s. 43). Kubíček taktéž vytváří mnohé neologismy a hojně užívá aliterace. Tu je možno dokonce označit za Kubíčkovo poznávací znamení, neboť jeho sbírky často nesou aliterační názvy (Volba volnosti, Rod roku, Hlučná hlína, Toulavou touhou).

Kubíček se taktéž věnuje tvorbě pro děti – je autorem knih Jesenické pohádky a pověsti, Pohádkové Jeseníky: Verše pro všechny děti, Hornohanácké pohádky a Pradědovy pohádky. Jeho pohádky a pověsti se taktéž dočkaly televizního zpracování ve formě hraných večerníčků pod názvem Venušánkovy příběhy ze Země děda Praděda.

Kubíčkova tvorba je silně autobiografická – nejen v básních referujících k autorově tvůrčí práci a v dílech tematizujících krajinu Jeseníků a Vysočiny, ale taktéž v tvorbě věnované spolužákům z doby studií na FF UP. Báseň Chlapec s rohlíkem z roku 1955 odkazující k osobě Radoslava Lošťáka přinesla Kubíčkovi již během studia úspěch v podobě ocenění ve fakultní literární soutěži. Milan Blahynka vzpomíná na Kubíčkovy univerzitní literární počiny takto: „Už téhož roku 1956 vyšel v KNO i sborník veršů mladých autorů olomouckého kraje. Z fakultních soutěží (porotovaných Oldřichem Králíkem, Jiřím Opelíkem a mnou) jsme měli tři básnické talenty: Josefa Galíka, Jiřího Pištoru a Miroslava Kubíčka.“ (M. Blahynka: Nám. Rep. 1, KLK, KNO, léta padesátá, in Z paměti literární Olomouce). Zmíněná báseň pak byla upravena a přetištěna ve sbírce Volba volnosti a ve výboru Toulavou touhou. Lošťák se pod týmž označením, tedy jako „chlapec s rohlíkem“ objevuje i v kapitole Spadl mi kámen ze srdce v Kubíčkově připravované knize Odvalený kámen. Ta obsahuje i následující vzpomínku na studentská léta: „Ve Ztracené ulici č. 13 jsme v jedné místnosti bydleli tři bohemisté, ale spíš se nám všem z tohoto studijního oboru říkalo bohémové. Obojí bylo pravda. Všichni tři jsme byli venkované a město nás omámilo, opíjelo, zlákalo, inspirovalo. […] Osudy nás tří byly podobné příběhům většiny studentů: studium, lásky, rošťárničky, starost o jídlo. Tak jsme si třeba říkali, že až si budeme vydělávat a sejdeme se, navštívíme všechny naše restaurace a budeme se přímo cpát. Sešli jsme se několikrát, ale studentský hlad se ztratil. Ztratila se Ztracená č. 13. Dům zbourali, ale všude kolem jen nám zaznívají naše kroky a verše a písně. Když tudy jdu, musím se zastavit, abych uchopil vzpomínku. Všechno je jiné. Nebo stejné?“ (Olomouc v české literatuře, s. 249). Kubíček taktéž vzpomíná na spolužáka Jiřího Pištoru, a to ve stejných sbírkách, ve kterých je zařazena i vzpomínka na Radoslava Lošťáka. Pištorovi je ve Volbě volnosti věnována báseň s názvem Příteli, tatáž báseň je (mírně modifikována) otištěna i ve výboru Toulavou touhou. Nově se zde objevuje báseň S Jiřím Pištorou v útoku.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Dny sluncí (BB 1963); Jesenické pohádky a pověsti (PP 1992); Pohádkové Jeseníky: Verše pro všechny děti (BB 1993); Hornohanácké pohádky a pověsti (PP 1997); Láskoviny (BB 2000); Vyznání městu a krajině (esej 2001); Bloudivá blízkost (BB 2002); Volba volnosti (BB 2003); Rod roku (BB 2005); Sladké hořkosti, hořké sladkosti (BB 2009); Pradědovy pohádky (PP 2009); Hlučná hlína (BB 2010); Ještě (BB 2012). Výbory: Průzračnost (BB 1998); Toulavou touhou (BB 2011).
Příspěvky ve sbornících: Olomouc v české literatuře (2007).

LITERATURA

Studie a články: F. Spurný: Miroslav Kubíček, doslov in M. Kubíček: Pohádkové Jeseníky (1993); F. Všetička: Průzračnost, in Olomouc literární (2002); F. Kobza: Nová blízkost, doslov in Volba volnosti (2003); J. Čechová: Miroslav Kubíček a jeho tvorba (Závěrečná práce PdF UP, 2006); B. Kolář (ed.): Miroslav Kubíček: Tři básně z mnoha, in Olomouc v české literatuře (2007); M. Blahynka: Pozvánka na výlet s básníkem Miroslavem Kubíčkem, Obrys – Kmen 2012; č. 28, též Haló noviny 11. 7. 2012; M. Blahynka: Doslov k básníkovu zářečí, doslov in M. Kubíček: Ještě (2012); F. Uher: Kubíčkův návrat k rodným kořenům, Cesta vrchovinou, srpen 2012.
Recenze (výběr): Dny sluncí: M. Blahynka, Proud poezie, Nová svoboda 27. 10., 3. 11. 1963; J. Svoboda, Na cestách za současnou poezií, Červený květ 1963, č. 10 * Jesenické pohádky a pověsti: (jš), Nesnadnost pohádky, Nové knihy 1992, č. 42; J. Šimůnek, Tvrdá zkouška, Zlatý máj 1993, č. 1; L. Martinek, Aktualizované pohádky z Jeseníků, ZM 1993, č. 4/5; R. Hányš, Jeseníky dostaly Pradědovy večerníčky, MFD, 26. 2. 2011 – 27. 2. 2011, Olomoucký Dnes * Pohádkové Jeseníky: Verše pro všechny děti: -š-, Nesnadnost veršů, Nové knihy 1993, č. 37 * Hornohanácké pohádky a pověsti: F. Všetička, Hornohanácké pohádky a pověsti, Hanácké noviny 8. 7. 1997; dit, Příběhy z Ječmínkova kraje, Nové knihy 1997, č. 33; M. Blahynka, Hornohanácké pohádky a pověsti potěší nejenom malé čtenáře, Haló noviny 11. 9. 1997 * Průzračnost: M. Blahynka, Výbor z poezie Miroslava Kubíčka přináší krystalicky průzračné verše, Haló noviny 4. 6. 1998; F. Všetička, Nalézání sebe sama, Literární noviny 1998, č. 30 * Láskoviny: M. Blahynka, Lakonické Láskoviny, Haló noviny 28. 4. 2000 * Bloudivá blízkost: F. Všetička, Kubíček dokazuje své mistrovství v umění zkratky, Olomoucké listy 2002, č. 34 * Volba volnosti: M. Blahynka, Volba nejtěžší cesty, Obrys – Kmen 2003, č. 38, též Haló noviny 19. 9. 2003; F. Všetička, Básnické miniatury Miroslava Kubíčka, Host 2003, č. 10, příl. Recenzní příloha * Rod roku: F. Všetička, Kalendářní cyklus Miroslava Kubíčka, Psí víno 2005, č. 35; M. Blahynka, Básník po sedmé, Obrys – Kmen 2005, č. 50, též Haló noviny 16. 12. 2005 * Sladké hořkosti, hořké sladkosti: M. Blahynka, Naděje nikoli náhradní, Obrys – Kmen 2009, č. 42, též Haló noviny 17. 10. 2009 * Pradědovy pohádky: M. Blahynka, Naděje nikoli náhradní, Obrys – Kmen 2009, č. 42, též Haló noviny 17. 10. 2009; (zbař), Jesenické pohádkové putování, Ladění 2009, č. 2/3 * Toulavou touhou: M. Blahynka, To nejpodstatnější, Obrys – Kmen 2011, č. 37, též Haló noviny 16. 9. 2011.
Rozhovory: F. Kobza, Dny sluncí, roky ticha, Kulturní měsíčník 1990, č. 4; D. Krčová, K psaní básní mě vedla jedině láska, tvrdí Kubíček, Olomoucký den 9. 3. 2002; L. Hetclová, „Hrozně rád se vracím na svou rodnou Vysočinu,“ říká básník Miroslav Kubíček, Šumperský a zábřežský Region 2002, č. 18; L. Hetclová: Literát se dočkal své osmé publikace, Moravský sever 2003, č. 36.

UKÁZKY Z OHLASŮ

Teprve roku 1998 vydal výbor ze své více než třicetileté tvorby pod názvem Průzračnost. Rozdíl mezi předčasným debutem a zralou druhotinou je obrovský. Kubíček se v Průzračnosti projevil jako výrazný a významný básník. Sbírku charakterizuje sugestivní verš, přístupný a srozumitelný, navíc poučený na tvorbě předních světových básníků (jedna z básní např. navazuje na motiviku Jacquesa Préverta). Stál-li Miroslav Kubíček v šedesátých letech se svými Dny sluncí ve stínu Petra Kabeše, Jiřího Gruši a ostatních, pak v současnosti stojí po jejich boku (toto tvrzení je však tak trochu akademické, neboť Šumperák Kubíček vydal svou Průzračnost v malém nakladatelském domě v Zábřehu; důsažnost této sbírky na čtenářskou a odbornou veřejnost je následkem toho nepatrná).
F. Všetička: Průzračnost, Olomouc literární (2002).

Síla Kubíčkových básní je ve vytěžení sémantického maxima z minima různě souznivých slov vyznání oddanosti lásce životu, rodnému kraji (Kamenitý kraj mám za jeden z vrcholů celé české poezie domova) a Jeseníkům, kde básník žije a které v knize moderních pohádek místy až rozverných objevuje čtenáři. Při jejich psaní se zřejmě básník bavil stejně, jako se budou při jejich četbě bavit čtenáři a posluchači. Jestli je kde začátek nového a veselého nesentimentálního vlastenectví, pak je to právě zde.
M. Blahynka: Čarosloví Miroslava Kubíčka, Průhledy 2009, č. 3, 2009, s. 16.
Dostupné z: http://kotarbova.eu/000000Pruhledylistopad2009.pdf.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autorka hesla: Iva Chomiszaková (2012)
Aktualizace hesla: 1. 5. 2014 (ich)
Aktualizace bibliografie: 1. 5. 2014 (ich)