Adam Hošek

Café
bohové pili svou kávu v tichosti
byla černá jak noc
mlčeli a zírali
jenom sem tam srkli
jenom sem tam
se jim zachtělo
prohodit pár slov o práci
co ten tvůj malej
jak hrála sparta
a tak
ale neudělali to
mlčeli zírali
sem tam usrkli
potom zaplatili
a odešli
každý sám
tvořit další vesmíry

 

Marnost
svět se změnil
tolikrát už skončil
tolikrát už zavřeštěl kámen a roztál sníh
tolikrát už přišlo po chřípání jaro
a po dni noc
a po noci den
tolikrát že se čísla rozpadla
je ráno
je ráno a ve spáncích buší
svět se změnil

 

Zrovna bili poledne
náměstím kráčej kožený ksichty
když se smějou
kůže vrže

kůže
velice tichounce
vrže

 

To čeho
čehoto čehoto

ze všeho nejvíc se bojim

čehotoče hotoče

 

Sen sen sen
vlož hlavu v hlínu
chytni do potoka
vrůstej v sochu

na vršku smrčku
spatříš maminku 

 

Očičí
nikdy jsem tě nechtěl tak
dlouhej stůl
na něm piva
vedle ona

nikdy jsem ji nechtěl tak
vedle ty

v zadu na šatech zip

 

 Běž
běž
běž až kam ti nohy dosáhnou
tam kde končí lopuchy
kde nejhlubší je les
kde se páří ropuchy
pak šplhej
pak lez
pak stůj
stůj až kam se hlava zvedne
a tiše zavolej

ty už budeš vědět co

  

Neboj se
lehni si a neboj se
podívej
nebe je veliký
schováme se pod něj
schováme se pod něj oba