* 23. 6. 1934, Olomouc
Maturoval na gymnáziu v Přerově (1952) a poté studoval ruštinu a češtinu na FF UP Olomouc. Zde taktéž získal doktorát (1969) za práci K problematice míšení funkčních stylů v poezii a kandidaturu věd (1981) za disertaci K některým obecně teoretickým a metodologickým aspektům lingvistické interpretace metafory. Docenturu získal na základě habilitační práce Kapitoly z poetiky a stylistiky básnické řeči a básnického překladu (1992). V letech 1957–1961 působil jako pedagog na Střední průmyslové škole strojnické v Čáslavi, poté jako rusista na Pedagogickém institutu v Gottwaldově (dnešním Zlíně) a od roku 1965 až do penze na katedře rusistiky FF UP. V Olomouci žije od roku 1971 a tomuto městu věnoval i některé ze svých básní – najdeme je v almanachu Olomouc v české literatuře (2007). Autor rovněž přispěl svými verši do všech sborníků vydaných Literární sekcí Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Žváčka pojilo mnohaleté přátelství s básníkem Jaroslavem Mazáčem, jenž je mimo jiné autorem sbírky Oidipus nabývá zraku. Žváček si název tohoto díla vybral jako motto ke své sbírce Nedosvitky, v níž mimo jiné tematizuje své zrakové postižení. Přátelství obou básníků dokladuje Jaroslav Mazáč ve vřelém, vzpomínkově laděném medailonu Dušana Žváčka. Popisuje v něm například, jak spolu oba autoři „probírali nejen novinky z Univerzity Palackého v Olomouci, ale také dlouze vzpomínali na přátele souhlasných i kontroverzních názorů a přátelsky se přeli o smysl poezie, její rozměr senzualistický i metafyzický“. (J. Mazáč: Betlém mimo liturgii, in Z paměti literární Olomouce, 2004, s. 233.)
Ve studentských letech publikoval Žváček pouze časopisecky. Jeho básnický knižní debut vyšel až ve 2. polovině 70. let a v rychlém sledu za ním byla vydána sbírka druhá. Dílům Propouštění z léta a Vrásnění dominuje téma přírody a lásky, lyrický subjekt sleduje proměny krajiny a ženy s okouzlením i hořkostí. Do souboru Zimní ovoce: 1976–1996 jsou zahrnuty kromě básní z prvních dvou sbírek též oddíly Zimní ovoce, kterému dominují apostrofy ženy, a Předjaří – nepřestupný rok, v němž přibývá motivů blízkosti smrti, smutku a lítosti z pomíjivosti a z nenávratnosti dějů dávno minulých. Ožívají tu pro lyrický subjekt pouze ve vzpomínkách a hořknou svým „zakletím“ v zašlé době. Tato tendence pokračuje i v díle nazvaném Nedosvitky: Verše z let 1995–2003, obsahujícím básnické texty, vracející se do dětství, bilancující, tematizující s neutuchající naléhavostí lásku; leitmotiv ztráceného zraku zase nemilosrdně zpřítomňuje omezenost, konečnost všeho lidského.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Propouštění z léta (BB 1976); Vrásnění (BB 1979); Zimní ovoce: 1976–1996 (BB 1996); Nedosvitky: Verše z let 1995–2003 (BB 2005).
Příspěvky ve sbornících: Oheň (1964); Po tolika letech (1985); Větrná pošta (1988); Žena a láska (2000); Pour féliciter (2000); Děti a dětství (2001); Verše z cest (2003); Verše o moravě (2003); O múze olomoucké a lidech kolem ní (2003); Olomouc v české literatuře (2007); Haná v poezii (2008); Barevné tóny: sbírka veršů zrakově postižených autorů (2008); Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc (2009); Almanach Literárního klubu Olomouc (2011).
Odborné práce (výběr): K některým obecně teoretickým a metodologickým aspektům lingvistické interpretace metafory (1980); Úvod do teorie překladu: (Pro rusisty) (1994, 1998); Kapitoly z teorie překladu I (1995).
LITERATURA
Studie a články: K. Vůjtek: Vrásnění na pódiu, Ostravský kulturní měsíčník 1978, č. 12; (jug) (S. Juga): Nad tvorbou Dušana Žváčka, Nová svoboda 1981, č. 40; V. Kostřica: Dušan Žváček padesátiletý, in Rossica Olomucensia 1984; J. Mazáč: Touha po řádu života (K padesátinám PhDr. Dušana Žváčka, CSc.), Kulturní měsíčník 1984, č. 6; J. Dvořák: Bilance, Středisko 1987, roč. 69; J. Mazáč: Doc. PhDr. Dušan Žváček, CsC., jubilující, Rossica Olomucensia 1994; F. Všetička: Propouštění z léta, Olomouc literární 2002; J. Mazáč: Betlém mimo liturgii, Z paměti literární Olomouce 2004; L. Machala: Olomoucká polistopadová poezie, Bohemica Olomucensia (2009).
Recenze: Propouštění z léta: J. Svoboda, Zralá prvotina, Ostravský kulturní měsíčník 1976, č. 10; -ís-, Nadějná prvotina Dušana Žváčka, Nové knihy 1976, č. 41; (mx) (Hana Maixnerová), Slibná prvotina, Práce 10. 11. 1976; (ko) (Václav Kotyk), Zralá prvotina moravského autora, Lidová demokracie 19. 11. 1976; (zh) (Z. Heřman), Profil veršů z profilu, Mladá fronta 4. 1. 1977; M. Pávek, Anděl žalu poněkud z módy vyšlý, Literární měsíčník 1977, č. 2; F. Valouch, Vyzrálá prvotina, Tvorba 1977, č. 18; M. Blahynka, Víc než slib, Rovnost 12. 5. 1977; (vln) (Vladimír Novotný), Básně dobrého jitra, Zemědělské noviny 24. 6. 1977, č. 147 * Vrásnění: (es) (E. Sobková), Aktuální poezie, Ostravský večerník 21. 1. 1980, s. 4; J. Adam, Rovnováha prožitku a slova, Literární měsíčník 1981, č. 3, příl. Dílna; M. Zenklová, Krásné vrásky, Tvorba 1980, č. 19; (ko), Poezie Dušana Žváčka, Lidová demokracie 14. 8. 1980, č. 19; (vln) (Vladimír Novotný), Básně a kresby, Zemědělské noviny 16. 9. 1980; V. Puhač, Žváčkova druhá, Ostravský kulturní měsíčník 1980, č. 10 * Zimní ovoce: B. Kolář, Žváčkovo poetické Zimní ovoce, Hanácké noviny 31. 12. 1996; (PK), Dvě sbírky básní z přerovského nakladatelství, Moravskoslezský den 27. 1. 1997; I. Pospíšil, Ovoce poezie Dušana Žváčka, Brněnský večerník 27. 1. 1997, s. 7, též in D. Žváček, Nedosvitky 2005; P. Cekota, Zimní úroda veršů, Host 1997, č. 2; I. Pospíšil, Bilance a perspektivy Dušana Žváčka, Kam v Brně 1997, příl. Kam, č. 3; F. Všetička, Dušan Žváček, Zimní ovoce, Alternativa nova 1997/1998, č. 4 * Nedosvitky: M. Blahynka, Vidoucí vědoucí Nedosvitky, Obrys – Kmen 2008, č. 48, též Haló noviny 6. 12. 2008.
UKÁZKY Z OHLASŮ
Pozdní Žváček je básníkem zmoudřelým, statičtějším, hlubinně metaforickým, přibývá v něm ironie, je tu však i více vážnosti a reminiscentnosti, odkazy na jiné texty, návraty do dětství, podivuhodně tu zraje a sílí leitmotiv lásky. Myslím, že výbor je sestaven neobyčejně střídmě a přísně. Nikoli náhodou je básník Dušan Žváček lingvista.
I. Pospíšil: Ovoce poezie Dušana Žváčka, Brněnský večerník 27. 1. 1997, s. 7, též in D. Žváček: Nedosvitky (2005), s. 35.
Žváčkova básnická tvorba je nehojná, ale je v ní zřejmá posloupnost a vysledovatelný řád. Jeho debut z roku 1976 nese název Propouštění z léta, jeho třetí sbírka, už polistopadová, se jmenuje Zimní ovoce. Její závěrečný oddíl, který měl být patrně samostatnou sbírkou, dostal název Předjaří. Roční cyklus se tedy uzavírá, básně tvoří celek. Předjaří ovšem bývá počátkem něčeho dalšího, čehosi nového, očekávaného. Ze všech těchto básnických období je pro Dušana Žváčka nejdůležitější léto, neboť tvůrce Vrásnění se narodil 23. června 1934. On sám však tomu nejspíše nepřikládá žádný velký význam, neboť v jeho sbírkách se objevují básně o únoru, červenci, září a říjnu, ale červnovou mezi nimi nenajdete.
F. Všetička: Olomouc literární, 2002, s. 251.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Autorka hesla: Iva Chomiszaková (2012)
Aktualizace hesla: 12. 7. 2014 (ich)
Aktualizace bibliografie: 12. 7. 2014 (ich)