* 31. 12. 1931, Blížkovice u Moravských Budějovic

Ze septimy moravskobudějovického gymnázia přešel na tehdy právě založené pedagogické gymnázium v Jihlavě, po maturitě požádal o umístění na Moravské Slovácko.
Působil jako učitel na několika základních školách na Uherskohradišťsku (Bánov, Vlčnov, Strání). Poslední jmenovaná obec je významná nejen pro tamní Kapinusovo profesní působení (založil zde i literární kroužek, který se stal několikrát vítězem celonárodní soutěže dětské literární tvorby), ale Strání je často vzpomínáno i v jeho básních. Stál u zrodu Divadla poezie v Uherském Brodě v 50. letech, které bylo prvním souborem toho typu v republice a jehož členy byli studenti středních škol, úzce spolupracoval taktéž s divadelními soubory ve Vlčnově a ve Strání-Květné. Ve druhé polovině 70. let studoval dálkově na PdF UP. Zde ho vyučoval František Všetička, s nímž Kapinuse dodnes pojí blízké přátelství. Kapinus se již při studiích hluboce zajímal o francouzskou poezii a později se stal i překladatelem děl J. Cocteaua, L. Aragona, Saint-Pol-Rouxe, R. Desnose.

Psal fejetony do Slováckých novin, Rovnosti, Mladé fronty Dnes, Učitelských novin ad., přispíval taktéž do Literárního měsíčníku, Alternativy novy, Malovaného kraje, Tvorby, Kulturního rozvoje, jeho díla zazněla i na rozhlasových vlnách: povídka Poslední noc Jana Amose či povídka o Felixi Kadlinském Slavíček z Moravy (obě na Čs. rozhlase Brno v roce 1992), druhá jmenovaná povídka vycházela i na pokračování ve Slováckých novinách (1998). Kapinus je nositelem Ceny Učitelských novin za rok 1987, byl třikrát nejúspěšnějším autorem nakladatelství Alisa, je autorem vítězné básně v soutěži o Cenu Kantrix Kingové, získal třikrát Cenu královny Alisy, dvakrát Cenu Benjamina Kinga i ocenění na mezinárodní literární soutěži v polském Strumienni (2005).

Kapinusova tvorba je pozoruhodně jednotná – lyrický subjekt se toulá krajinou, je okouzlen přírodou, vnímá přírodní krásy v každém sebenepatrnějším detailu a v každé sebemenší proměně dané roční či denní dobou, vyslovuje svou úctu k zemi a k moravské kulturní tradici, lásku k domovu, vrací se do dětství – setkáváme se často s motivem paměti, dávna, vzpomínek a obecně času. Tímto naladěním, včetně tematizace ticha i obliby čtyřveršové formy, je autor blízký Janu Skácelovi, v básnickém zachycení různých druhů květin pak zaznívá i ozvěna Jakuba Demla (či Roberta Desnose, jehož Kapinus překládal a jehož čtyřverší si zvolil jako motto svého výboru Rosou ozdobené ráno), v próze Chvála luk zveřejněné v časopise Obrys – Kmen (2001) nacházíme jako motto dvojverší Fráni Šrámka. Tematizace lásky a krásy ženského těla patří také k výrazným stálicím Kapinusovy poezie.

Svými verši doprovodil grafiky K. Holíka (Doma, 1992) či akty K. Beneše (Lásky dech, 1998, taktéž jako samostatný oddíl výboru Rosou ozdobené ráno, 2005).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Doma (BB 1992); Moravské ticho (BB 1992); Poslední noc Jana Amose (P 1992); Slavíček z Moravy (P 1992, 1998); Večírek ve dvou s B. Smišovským (BB 1994); Korálky na stéble trávy (BB 1997); Lásky dech (BB 1998); Terezčiny oči (P 1992); Píseň země (BB 1999); Rok na Slovácku (BB 2000); Zrcadlení času (BB 2005); Chvály (TT 2006).
Výbory: Rosou ozdobené ráno (BB 2005).
Příspěvky ve sbornících: Uherský Ostroh poetický (1997); Na druhém břehu: Sborník členů Unie českých spisovatelů (2002); Současná poezie (2004); Vycházející hvězdy (2004); Milostná poezie (2004); Básníci třetího tisíciletí (2004); Současná poezie 2005 (2005).
Překlady: J. Cocteau: Hra v šachy (1992); R. Desnos: Zítra se bude mluvit řečí květin (2000).

LITERATURA

Studie a články: F. Všetička: Básník ze Strání, Alternativa nova 1996/1997, č. 5; F. Všetička: Zotvírán větrem do všech stran, in Z paměti literární Olomouce (2006); M. Červinka: Kniha brodského básníka skončila ve věži, Slovácký deník 7. 11. 2007, dostupné z: http://slovacky.denik.cz/zpravy_region/miroslav-kapinus-kniha-basni-2.html; L. Machala: Olomoucká polistopadová poezie, in Bohemica Olomucensia, Litteraria (2009); (poh): Básník Miroslav Kapinus slaví 80 let, Slovácký deník 4. 1. 2012, dostupné online: http://slovacky.denik.cz/tydenik_slovacko/basnik-miroslav-kapinus-slavi-let20120103.html.
Recenze: Doma: F. V., Miroslav Kapinus: Doma, Literární noviny 1993, č. 15; E. Horelová, Hold Moravě, Svobodné slovo 28. 9. 1994, též Svobodné slovo, Brno 5. 10. 1994 * Moravské ticho: L. Soldán, Básník jižní Moravy, Svobodné slovo, Brno 6. 4. 1993; R. Burián, Moravská poezie, Rovnost 22. 4. 1993; (jur), Tiše, ale slyšitelně: Brněnský večerník 10. 5. 1993; M. Trávníček, Verše ticha, luk a Strání, Lidová demokracie, Brno 6. 8. 1993 * Večírek ve dvou: M. Trávníček, Básně ticha a družné samoty, Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze 1994, č. 1/4 * Korálky na stéble trávy: F. Všetička, Čtyřverší Miroslava Kapinuse, Literární noviny 1998, č. 5; (nepodepsáno), Miroslav Kapinus: Navlékání korálků, Rozmarýn 1997, (podzim) * Rosou ozdobené ráno: A. Mikulášek, Kouzlo tradičnosti, Obrys – Kmen 2005, č. 39; M. Vašinová, Rosou ozdobené ráno, Malovaný kraj 2005, č. 5; F. Všetička, Miroslav Kapinus, Rosou ozdobené ráno, Akord 2010, č. 7.
Rozhovory: (nepodepsáno), Moravské ticho, Malovaný kraj 1993, č. 1.

UKÁZKY Z OHLASŮ

Miroslav Kapinus si poněkud opožděně dodělával dálkově vysokou školu. Činil tak na olomoucké Pedagogické fakultě, kde jsem jej také poznal. Bylo to v druhé polovině sedmdesátých let, já byl učitel, on žák, byť byl o nějaký ten měsíc starší než já. Tehdy mi v jednom přiléhavějším okamžiku dal k přečtení svou rozsáhlejší báseň, vlastně poému, jež se ve své prvotní podobě jmenovala Paměť. Poému jsem si tehdy přečetl a připadala mi jako zjevení. Připomínala tvorbu Horovu třicátých let a podstatně se odlišovala od produkce normalizačních veršotepců.
F. Všetička: Zotvírán větrem do všech stran, in Z paměti literární Olomouce (2006), s. 333.

Kapinus patří k nehlučným básníkům, kterým se nejlépe naslouchá v tichu samoty s výhledem do hvězdné noci nebo do sluncem trýzněné zahrady. Mluví vlastním hlasem a dokáže přesvědčit o křehkém kouzlu starých věcí.
M. Trávníček: in M. Kapinus: Rosou ozdobené ráno, Napsali o autorovi (2005), [s. 100].

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autorka hesla: Iva Chomiszaková (2012)
Aktualizace hesla: 13. 4. 2014 (ich)
Aktualizace bibliografie: 13. 4. 2014 (ich)