Soňa Müllerová

Poezie s výhodami

#1 / PŘEDMLUVA

otřít se lokty
jen mimochodem
se záměrem proplést prsty
prozkoumat bradou a tváří
tvé
klíční kosti
uzavřít, vyplnit
do domu host
není to vášeň!
jen prosba a přání
spíš než touha
po milování
jsi to jen ty a tvá
přítomnost


#2 / EXPOZICE

předávkovat optimismem
nacpat srdce do chřtánu
udusit se – pochopením –
tímhle vším
(zas tak moc se nelišíme)

pod nálepkou sebelásky
jednou provždy zapomenu
jak moc se vlastně nesnáším


#3 / KOLIZE

všem, které jsme kdysi znali:

až nás život k sobě svede
spatříš mě…
a já zas tebe?

bývali jsme jedním tělem
já netušící – ty učitelem

… až setkáme se
každý sám ve vlastním světě

přitáhneš mě blíže k sobě?
příliš blízko (až ucítíme)
teplo dechu
tep našich srdcí
/ve zpovědi/

tak podívej se
koukni na mě
(koukám na tě)

potřebuju odpovědi…


#4 / KRIZE

bez myšlenky
bez filtru
odstavec po odstavci
nabídnout k inzerci

odsadit
oddělit
odškrtat položky v nákupním seznamu

jen ať se umělci
přežerou
svých vlastních představ a

prázdného významu


#5 / PERIPETIE

ochutnej teplo a vpusť k sobě chlad
dotek jen vzpomínkou na přítomnost člověka
ze slov jen sliby, že /jednou/ a /snad/
i když nás pražádná budoucnost nečeká

do konce nemáš nejmenší ponětí
nemůžeš ztratit, když není co brát
naposled uvězníš kus duše v objetí
nejvíc tě zabíjí to, co máš rád


#6 / KATASTROFA

city a slova slova a city
nepatří nesouzní nesedí do sebe

city jsou city
a slova slovama
ochutnám očichám ohmatám
nohama

zamíchám propojím
vyhlásím uměním

a všechny svoje podivnůstky
(hmotné věci prožívané)
oční víčka
koutky rtů a
klíční kůstky

zabalím uschovám uchráním před světem
volným veršem a
pochybným syžetem


#7 / …?

… a stejně je zvláštní, ta poezie.

když rýmy vážou význam zkrátka
a volný verš; jen anarchie
co pohřbí rytmus pod pozlátka

tak hledám, hledám,
budu hledat, než ji najdu
– co přesně?
– v čem spočívají zadní vrátka?

pátrám po ní v marné snaze;
po křehké, něžné
rovnováze